Kynšperská skvadrona je pověstná
minimálně stejně jako její obrovitý leader Pepa Synáč Kobra řečený.
Kamkoliv vkráčejí, on i skvadrona, vzduchem zazní ozvěny seků,
svistot vrtulí, jekot motorů a vůně ricínu. Nedosti však na tom,
skvadrona Kobra Fighters se rozhodla uspořádat závod. A to závod ne
ledajaký, ale pohárový a zároveň poslední závod sezóny 2001.
Vzhledem
k bodovému rozptylu na předních místech pohárového pořadí se
soutěž těšila značné popularitě a zájmu pilotů, protože
prakticky každý z prvních šesti míst mohl stanout na příčkách
nejvyšších. Tudíž se dne 30.9.2001 sešlo na letišti Jenišov u
Karlových Varů 20 borců rozhodnutých čelit vrtulím soupeřů a
nepříznivé předpovědi počasí v bitvě na věčné časy
nazvanou Bitva o Kobří kůži.
Bitva o Kobří kůži vlastně začala již v sobotu 29.9., kdy se
odpoledne sešlo na letišti nevídaně mnoho závodníků a to i
navzdory nevalné předpovědi. Část se pak přesunula do Kynšperka,
aby v Kobrově domě čelila smečce jedovatých (opravdu!) hadů, část
pak zůstala na letišti v družné zábavě přes noc (doufám, že
jim nebyla moc zima). Někteří jedinci strávili většinu noci v dílně
a za přítomnosti láhví alkoholických tvarů se snažili
zprovoznit letadla méně funkční. A tak zatímco část pilotů
oddychovala v přízemí v nejrůznějších polohách, o kterých
byli jednotlivý nocležníci přesvědčení, že nejvíce odolají
jedovým zubům, Karel Barák s Rampou se pokusili poslepovat laminátový
trup ze čtyř na sobě nezávislých dílů. Kromě toho, že se za
vydatné asistence Kobry a Richarda Křížaly všichni málem přiotrávili
výpary z lepidla a Fernetu, rozrostla se této noci Kobří skvadrona
o dva členy - Rampu a Karla Baráka.
Druhý den pak pod taktovkou hlavního organizátora Jirky Fíka
Krapfa začala samotná soutěž, která byla organizačně velmi dobře
připravená. Kousek od klubovny blafal generátor, plocha byla ozvučená
amplióny, diváci parkovali auta ukázněně na parkovišti. Jen Fík
byl na roztrhání a volání jeho jména se ozývalo každou chvíli.
Nicméně po přejímce modelů a briefingu pilotů zaznělo nad letištní
plochou ono známé a magické - sedm minut do startu.
Fík a Marta
Pohlédneme-li
na jednotlivé souboje, znovu se potvrdil trend letošní sezóny a
to, že na slušné umístění je třeba sekat více než jednou za
kolo. Letošní sezóna je celá poznamenána rapidním zvýšením počtu
seků, zejména pilotů na vrcholu žebříčku. Na množství seků
se podílí jak delší stuhy, tak samozřejmě i materiál stuh, ale
i vylétanost a taktika jednotlivých borců. Ti nejlepší dokáží
dát dva i tři seky za kolo a tak o umístění často rozhoduje
letový čas a zejména ochrana vlastní stuhy. I když například
Jerry říká, že bez stuhy to aspoň lépe letí, právě body za
stuhu, které dokázal získat Pavel Vláčil odsunuly Jerryho až na
třetí místo a nic na tom nezměnilo ani dosáhnutí tří seků v
druhém kole.
Boje byly nemilosrdné a rozhodovala taktika, vnitřní ukázněnost a
vylétanost.
Nebylo nouze ani o dramatické situace. Franta Řezníček přišel o
při srážce o výškovku i směrovku a přesto s chladnou hlavou
dovedl torzo letadla v poloze na zádech bezpečně k zemi a téměř
až k noze. Jeho nebývala chladnokrevnost a pilotní um si vysloužily
potlesk přímo na otevřené scéně. Jako nováčci se souboje zúčastnili
Tomáš Bobr Štrunc a také Vlasta "Bača" Horák. Oba si
vedli velmi dobře a také oba dosáhli svého prvního seku, což je
pro první ostrý souboj velmi dobrý výsledek. Zejména Bobra, který
se na svůj první sweep připravoval dlouho, osmé místo velmi potěšilo.
Bobr před prvním ostrým startem
Ale
nebyli všichni spokojení. Kobrovi, který bojoval o udržení na
první příčce v celkovém hodnocení, se nepovedl ani první ani
druhý let. Jeden Thun zničený, druhý havarovaný. Toho využil
Libor Pechan a dvěma výbornými lety získal tak velký bodový náskok,
že se usadil na první příčce jak závodu, tak celkového hodnocení.
Skvělými dvěma lety dosáhl tří seků také Pavel Vláčil a
usadil se na příčce druhé. Druhým třísekovým letem jej následoval
Jerry.
Bohužel, počasí se rozhodlo udělat přítrž naším letům. Soutěž
byla dvakrát pro déšť přerušena a po dvou dolétaných kolech
pak musela být zrušena k velkému žalu Kobry, který tak už
nedostal příležitost se na první místo celkového hodnocení vrátit.
Vzhledem k tomu, že druhé kolo bylo celé dokončené, přistoupil Fík
za vydatné pomoci Bobra k počítání výsledků a posléze Jerry k
předávání cen. Vítězem Bitvy o Kobří kůži se stal Libor
Pechan (Blackburn Firebrand), na jehož tváři na fotografii vidíte
skutečnou spokojenost, neboť Libor obhájil také vítězství v
celoročním poháru ACES! A to je věc vskutku obdivuhodná. Na druhém
místě se umístil Pavel Vláčil (Il2) a na třetím Jarda Jerry Foršt
(IL2).
Prvních
sedm v pořadí si také vylosovalo věcné ceny, které do soutěže
vložili: RS Air F. Řezníček, Gasmont - Sokolov, Aero - model Cheb,
Model mania K. Vary, Západočeská plynárenská a.s., Plzeň. Poděkování
za organizaci patří zejména Jirkovi Fíkovi Krapfovi, Kobří
skvadroně, Pepovi Slováčkovi za funkci hlavního rozhodčího,
Petrovi Hofrichterovi ve funkci bezpečnostního komisaře a startéra,
jeho přepůvabné manželce Martě (na fotografii s Fíkem) a všem
letovým rozhodčím.
A tím soutěž skončila. Vyhrabali jsme z bahna automobily a vydali
jsme se domů. Snad bude příští rok lepší počasí.
Pomozte prosím nám naplnit
tento web, jakékoli nápady, články, fotografie, plánky nebo zlepšováky
posílejte prosím na e-mail rcletec@seznam.cz.
Děkujeme